16
luterské reformace k biskupství v Míšni. Existence hluboko do pralesního
komplexu vysunuté lokality, kontrolující průběh dálkové stezky při
zemské hranici, naznačuje, že v tomto případě lze již velmi záhy počítat
nikoliv jen s neurčitým vedením hranice někde pomyslným středem
neosídleného pralesního prostoru, ale s jejím zcela konkrétním lineárním
či alespoň bodovým vymezením, určeným tokem říčky Křinice.
Ke zřetelné proměně obrazu osídlení po obou stranách česko-saské
hranice došlo v průběhu 12. století. Cílevědomé budování štaufských
domén v Chebsku, Vogtlandu a Plíseňsku, stejně jako úsilí míšeňských
Wettinů o rozšíření jejich držav ve východní části míšeňského Saska
a v Horní Lužici, začaly posouvat hranice osídlení na úkor pohraničního
pralesního komplexu. Jeho redukce umožnila také výrazně zkrátit vedení
přeshraničních komunikací neosídleným územím, což vedlo k rychlému
nárůstu počtu užívaných cest. Pro Zwickau je existence cesty do Čech,
pravděpodobně tzv. přísečnické či kadaňské cesty, doložena zmínkou
v písemných pramenech k roku 1118. V polovině 12. století se v kopiáři
kláštera Hersfeld objevila zmínka o chomutovské cestě, k roku 1185 se
váže zpráva o mostecké cestě, přičemž byla již označována jako
antiqua
Boemie semita,
což znamená, že musela existovat již nejméně několik
desetiletí. Patrně ještě ve 12. století vznikla také osecká cesta, zmiňovaná
v roce 1207 jako
semita claustro proxima.
Všechny tyto cesty byly už sledovány archeologickým průzkumem.
Byly přitom dokumentovány stopy v terénu v podobě svazků úvozů,
které se dochovaly zejména ve svažitém a zalesněném horském terénu.
Cesty doprovázely také nálezy keramiky druhé poloviny 12. a počátku
13. století, soustřeďující se zejména k odpočinkovým místům na trasách,
charakterizovaným vhodnou polohou v blízkosti nějakého vodního
zdroje (potoka, pramene). Jako dobrý příklad mohou sloužit výsledky
průzkumu mostecké stezky, a to i přesto, že část jejího průběhu mezi
Mostem a úpatím Krušných hor byla nenávratně zničena velkoplošnou
povrchovou těžbou hnědého uhlí. Tady bylo možné využít alespoň
historických map, z nichž nejcennější informace poskytla série
mapových prospektů z doby kolem roku 1700, vyhotovená v souvislosti
s majetkovým sporem o hranice dvou sousedících panství duchcovských
Valdštejnů a Michnů z Vacínova. Z prospektů jednoznačně vyplývá, že
stezka směřovala z Mostu ke Krušným horám podél východního okraje
