20
sklářských pecí z místa, v jehož okolí byl již les odtěžen, o kus dále, blíže
k dosud nedotčenému lesu, aby se tak zkrátily vzdálenosti pro přepravu
dřeva. Další středověké sklárny byly odkryty také v oblasti Děčínské
vrchoviny a Lužických hor.
Druhé sledované téma představuje otázka rozvoje komunikační sítě,
která se v průběhu 13.−14. století značně zahustila. Kromě dálkových cest
se dokonce i v blízkosti česko-saské hranice vytvořila hustá síť lokálních
stezek, které umožňovaly spojení mezi sousedními sídlišti, ale byly často
využívány i k přepravě zboží, protože mnozí přepravci se tímto způsobem
snažili vyhnout celnicím situovaným na hlavních cestách.
Opět jako příklad vývoje komunikační sítě může sloužit průzkum
na území zahrnujícím oblast Děčínské vrchoviny od Nakléřovského
průsmyku, který ji odděluje od severovýchodního okraje krušnohorského
masivu, až po tok Labe. K vymezení tedy posloužily oba nejvýznamnější
komunikační koridory, fungující již od pravěku a intenzivně využívané
také po celý raný středověk. Na nich vznikly také již koncem 10. století
nejstarší celnice u hradišť v Chlumci a v Děčíně. Jestliže byl tedy Děčín
se Saskem původně spojen jen prostřednictvím Labe, již ve 12. století
vzniklo také pozemní spojení, které vedlo od levého břehu Labe proti
proudu potoka Přípeřice. Místy jej dokládají dodnes uchované relikty
úvozové cesty.
5
Význam cesty nepochybně stoupl v průběhu první třetiny
13. století, kdy český král Přemysl Otakar I. (1197−1230) získal znovu
kontrolu nad hradem Donín, který jako jeho leníci spravovali příslušníci
původně říšského ministeriálního rodu (na Donín je dosadil roku 1152
císař Fridrich Barbarossa), kteří ze jména hradu odvodili svůj predikát.
Přemysl však zároveň inicioval kolonizaci území mezi Donínem, Labem a
českou hranicí, kde nechal postavit strategicky významný hrad Königstein
(
Lapis regis
). Svědectvím počátků hradu je pozdně románská kaple sv. Jiří.
Nejstarší zmínky o purkrabích spravujících hrad ve jménu krále jsou z let
1233 (
Gebhard de Stein
) a 1239 (
Jarozlaus burgravius de Lapide
). Jaroslav
pocházel z významného severočeského šlechtického rodu Markvarticů.
V roce 1241 vydal Přemyslův nástupce, král Václav I. (1230−1253),
na Königsteinu důležitou listinu, v níž vymezil hranice míšeňského
a pražského biskupství na území východně od Labe. V zázemí hradu
5
V její bezprostřední blízkosti byl nalezen v roce 2000 denár
knížete Bedřicha (1178−1189).
