18
kterým procházela stezka směřující na Saskou Kamenici (Chemnitz) a
Rochlitz, se dochovala struktura nevelkých sídlišť, převážně s českými
jmény (výjimkou jsou jen jména vsí
Durrental
a
Meinhardesdorf
),
charakterizovaná shlukovým půdorysem zástavby a blokovou plužinou,
případně tvořenou záhumenicovými lánovými klíny, vyměřenými ovšem
patrně až dodatečně při vrcholně středověké emfyteutizaci vsí. Tyto klíny
písemné prameny zaznamenaly teprve v roce 1281, kdy byly původním
držitelem Chotěborem z Račic darovány chomutovské komendě řádu
německých rytířů.
Osídlovací proces na území severozápadních Čech vygradoval ve
13. století, kdy se do něj zapojily také komunity kolonistů z německého
jazykového prostředí. Zemědělská kolonizace přitom vstupovala i na
území s vyšší nadmořskou výškou a drsnějším klimatem. Hospodaření
se muselo přizpůsobit daným podmínkám se zkráceným vegetačním
obdobím. Místo tradičně pěstovaných obilnin, pšenice a ječmene, zaujalo
žito a oves, produkce lnu se zpracovávala na textilní vlákno a ze semen se
zároveň lisoval olej. Důležitá role připadla pastvinám a loukám, protože
větší důraz byl kladen na chov dobytka. Spotřebu pšenice, ječmene či
piva musel zajistit dovoz ze starého sídelního území, prohlubovaly se tak
směna a obchod v regionálním měřítku. Značnou roli v ekonomice nově
osídlených horských oblastí hrála také nejrůznější doplňková výrobní
činnost, založená na exploataci místních surovinových i energetických
zdrojů. Horské potoky a bystřiny poháněly vodní kola, využívaná mlýny,
pilami, hamry, stoupami a lisy. Lesy poskytovaly stavební i palivové dříví,
zčásti využité na místě při dobývání a následném hutnickém zpracování
kovových rud, zčásti pak přepravované povozy, ale také plavené po vodě
především do nově zakládaných vrcholně středověkých měst. Značnou
spotřebu dřeva měly lesní sklářské hutě, které ho využívaly nejen jako
palivo, ale také k výrobě potaše loužením z dřevěného popela, která se
přidávala do sklářského kmene. Dřevo se také zpracovávalo na dřevěné
uhlí v milířích, bez něho se neobešly hutnická, kovolitecká a kovářská
výroba. Zpracovával se i odpad dřevní hmoty, z něhož bylo možné
destilací získat dehet či kolomaz. V lomech se těžil nejen stavební kámen,
ale v některých případech také specifické druhy kamenné suroviny
k výrobě žernovů apod.
Cesty tedy usnadňovaly osídlovací proces. Osídlení z obou směrů,
