13
staršího záznamu, v celním sazebníku se totiž mj. zřetelně prolínají dva
peněžní systémy.
2
Pozornost soustředíme na výčet komodit, které Pernem,
představujícím důležitý labský přístav a překladiště zboží na česko-saské
hranici, procházely. Patrně drtivá většina zboží, které sem směřovalo ze
Saska, sepřepravovalačlunypoLabi.DáledoČechmohl nákladpokračovat
opět čluny nebo se překládal na vozy, které do Čech pokračovaly srbskou
cestou, překonávající hřeben při severovýchodním okraji Krušných hor
Nakléřovským průsmykem (680 m n. m.). Intenzita tranzitu v průběhu
roku kolísala v závislosti na klimatických podmínkách, které jistě
ovlivňovaly také vzájemný poměr mezi náklady přepravovanými do Čech
čluny vlečenými proti proudu Labe či přepravovanými cestou přes hory.
Obráceným směrem z Čech do Saska se zboží přepravovalo opět po vodě
i po souši, v Perně se pak povětšinou překládalo do lodí.
Jistě není náhoda, že výčet přepravovaných komodit začíná
v perenském privilegiu opět solí. Ustanovené clo se přitom skládalo ze
dvou složek. Z plně naložené lodi bylo třeba zaplatit paušální částku
ve výši tři hřivny stříbra, která se odváděla
ad cambium
. Tento termín
znamená doslovně směnárnu,
3
v případě analyzované listiny se však
2
Převažuje starší ze 13. století, založený na měně brakteátové, který vycházel z
freiberské hřivny stříbra o hmotnosti přibližně 253 g, cla pak byla uváděna také v nižších
ekvivalentech: věrduncích (čtvrtina hřivny o hmotnosti asi 64 g), lotech (šestnáctina
hřivny o hmotnosti asi 16 g) a denárech neboli hřivnových fenicích (o váze okolo 1 g).
Denáry byly v tomto případě ovšemmíněny brakteáty. Mladší měnový systém byl spojen
s měnovou reformou krále Václava II. a s počátky ražby pražských grošů od roku 1300.
Clo na některé komodity, do soupisu nejspíše vložené až dodatečně, bylo tak stanoveno
v pražských groších (o váze asi 3,5−3,7 g). Zůstává otázkou, jak se původní celní sazby
přizpůsobily poměrům 14. století. Nejpravděpodobněji se odvozovaly od kop grošů,
které představovaly ekvivalent hřiven. Věrdunk by pak byl počítán za 15, případně 16
grošů, lot za 4, denár by se tedy mohl rovnat čtvrtině groše, tj. 3 parvům, ve skutečnosti
však vzhledem ke snížené hmotnosti i jakosti se počítal jen za 2 parvy. Dokument
zaznamenal také pestrou škálu měrných a váhových (hmotnostních) jednotek, ale není
a nemůže být cílem tohoto textu zabývat se detailněji komplikovanou problematikou
středověkých měr a vah.
3
Směnárna skutečně bývala součástí celnic. Panovníci totiž uplatňovali své
právo obnovy mince (
renovatio monete
), což znamenalo, že obchodníci byli nuceni při
přechodu z jedné země do druhé vyměnit své peníze za nové aktuální ražby, což bylo
pro ně samozřejmě nevýhodné vzhledem k cílenému postupnému snižování hmotnosti
i ryzosti takto obnovovaných ražeb, ale panovníkově pokladně to přinášelo stálý zisk.
