19
ze Saska i z Čech, se zároveň k sobě přibližovala a posléze bylo dosaženo
jejichpřímého kontaktu. To vyžadovalopřesné, lineární vymezení hranice.
Teoreticky bylo nejlogičtějším řešením vedení hranice po rozvodí, ale to
neplatilo zdaleka vždy a všude, hranice se vytvářela místy živelně, přičemž
rozhodující bylo, kdo na daném území osídlení inicioval. Mostecká a
osecká cesta usnadnily postup osídlení z české strany poměrně hluboko
za hlavní krušnohorský hřeben až do povodí Freiberské Muldy. Rod
Hrabišiců tak měl na počátku 13. století ve svém držení Zavidov (Saydu),
přičemž pražský biskup Daniel II. potvrzoval příjmy, které odtud plynuly
oseckému klášteru. Oporou hrabišické moci se pak ještě v první polovině
13. století staly také hrady Boršenštejn (Pürschenstein) a Rechenberg.
4
Území zůstalo v držení Hrabišiců patrně až do roku 1278, kdy byl
Přemyslem Otakarem II. konfiskován majetek Boreše II. z Rýzmburka,
jenž se vzbouřil proti králi. Nevíme, jak se pak zavidovsko-boršenštejnské
dominium ocitlo v rukou Wettinů, lze se jen dohadovat, že jim jej předal
Přemysl, který si potřeboval zajistit v rozhodujícím střetu s Rudolfem
Habsburským, když ne jejich podporu, tak alespoň neutralitu. Později se
dominium do rukou pánů z Rýzmburka sice ještě na krátký čas vrátilo,
drželi je však už jenom jako saské léno a Zavidov byl na základě smlouvy
mezi pražským a míšeňským biskupstvím z roku 1300 správním okrskem
(
sedes
) v rámci míšeňské diecéze.
Archeologický výzkum k období vrcholného středověku se na
české straně hranice zatím soustředil na dvě hlavní témata. Tím prvním
je problematika středověké výroby skla v tzv. lesních hutích, jakož i
distribuce sklářských výrobků především do nově vznikajících měst.
Počátky existence sklářských hutí v regionu spadají do počátku 13. století,
přičemž jejichpůsobení, vedoucí kvůli značné spotřebě dřeva k výraznému
odlesňování okolí, představovalo často předstupeň k následné zemědělské
kolonizaci. Modelový příklad působení sklářských hutí ve 13. století
v Krušných horách, v blízkosti česko-saské hranice, představují zjištění
záchranných archeologických výzkumů na katastru obce Jilmová na
Chomutovsku. Na katastru obce Moldava na Teplicku, opět v blízkosti
krušnohorského hřebene, bylo zjištěno dokonce pět sklářských stanovišť
z období 14.−15. století, která vznikala postupně překládáním komplexu
4
Jméno hradu Rechenberg poukazuje na rodové znamení
Hrabišiců – hrábě (
Rechen
).
