56
srubů na hřebeni Krušných hor v linii od Měděnce až k řece Labi.
Z časových a technických důvodů se však od těžkého opevnění ustoupilo
a linie se nově posunula na osu Klášterec nad Ohří – Kadaň – Chomutov
– Most – Bílina – Ústí nad Labem. Výstavba probíhala od léta 1936 do
podzimu 1938, ovšem byla dokončena pouze zčásti. Tvořilo ji 196 objektů
lehkého opevnění, vzor 36, které měly sloužit především jako opěrné
body obranné linie poté, co by nepřátelské jednotky překonaly pásmo
Krušných hor. Jejich obranyschopnost ovšem nebyla příliš vysoká a ani
hustota jejich rozmístění je nepředurčovala k tomu, aby tvořily zásadní
překážku v postupu nepřítele. Stavebně a technicky dokonalejší pak
byly objekty lehkého opevnění, vzor 37, které konstrukčně vycházely
z tvaru pěchotního srubu těžké obrany. Navrhlo je v roce 1937 Ředitelství
obranných prací (ŘOP), podle nějž dostaly lidové označení „řopíky“. Tyto
objekty, stavěné v pěti základních konstrukčních variantách, se posléze
staly nejrozšířenějším prvkem aktivní obrany.
13
Ve zmíněném úseku
se v počtu 82 pevnůstek začaly budovat v červnu 1937. Posílen měl být
i úsek z Bíliny do Ústí nad Labem, s výstavbou pevnůstek, vzor 37, se však
započalo až v srpnu 1938 a podařilo se připravit jen základy deseti z nich.
V roce 1937 započala výstavba pevnůstek i v Lužických horách,
ovšem ani zde se nepodařilo realizovat všechny plánované objekty. Na ni
pak navazovaly pás objektů lehkého opevnění v Českosaském Švýcarsku
směrem od Hřenska a linie lehkého opevnění na pravé straně Labe od
Děčína do Ústí nad Labem v počtu 37 pevnůstek, vzor 37. Tento úsek
nicméně neměl prioritu, neboť se předpokládalo, že vzhledem k terénu
a šíři řeky jemožné bránit přechodLabe jednotkami v polníchpostaveních.
Nakonec se k výstavbě přikročilo až na začátku srpna 1938 a přes rychlý
průběh prací ji zářijová mobilizace zastihla v různých fázích dokončení.
14
V souvislosti s výstavbou hraničního opevnění se místní obyvatelé
museli vyrovnat s vyšší přítomností ochránců hranic a různými
restriktivními opatřeními, přičemž zvlášť kritizované bylo omezení
vstupů do lesů, jež bylo možné pouze na základě zvláštního povolení.
Zakázáno bylo pochopitelně též fotografování či jiné zaznamenávání
13
Blíže k typizaci objektů lehkého opevnění např. Ludvík ARON,
Československé
opevnění 1935–1938
, Náchod 1990.
14
Srov. Martin VESELÝ,
Vojenské dějiny Ústecka
, Ústí nad Labem 2003, s. 124–
125.
