52
inspektoráty, které se dále členily na jednotlivá oddělení finanční stráže.
Trvalým problémem, s nímž museli finančníci bojovat, bylo pašování
všemožných komodit, včetně potravin, uhlí, dobytka i narkotik.
5
Zvláštní
záležitostí byl i polní pych ohrožující úrodu, což na konci léta 1920 vedlo
k přechodnému vyhlášení stanného práva v pohraničních okresech. Na
základě zákona o četnictvu z roku 1920 spolupracovaly při ochraně státní
hranice i četnické oddíly. Vroce 1931pakbyly zřízeny ve čtrnácti obvodech
četnických stanic sousedících s Německem pohraniční kontrolní stanice
za účelem pasové kontroly.
Opakem nelegálních aktivit a trestné činnosti či přestupků na
česko-saské hranici byl cestovní ruch, který se postupně stal významným
ekonomickým faktorem. Československo mělo přirozený zájem na
růstu počtu německých turistů, což dokládá i aktivita Ministerstva
průmyslu, obchodu a živností, které již v roce 1919 otevřelo v Berlíně
a ve Vídni informační a cestovní kancelář. Možnosti přechodu státních
hranic mezi Československem a Německem byly po většinu 20. let 20.
století omezené striktní pasovou a vízovou povinností. Výjimkou byl
malý pohraniční styk, kdy od poloviny roku 1920 vydávaly saské úřady
obyvatelům pohraničních oblastí průkazy s půlroční platností a též
turistické průkazy s platností na 48 hodin. Oblast malého pohraničního
styku byla vymezena na deset kilometrů na obou stranách česko-saské
hranice. Trvalým problémem však byla častá nedorozumění i spory,
včetně opakovaného neuznávání saských dokladů českou stranou.
Oblastí, kde docházelo k rozmíškám často, byla turisticky atraktivní oblast
Českosaského Švýcarska. Zrušení vízové povinnosti přišlo v roce 1928,
z čehož profitovali především lidé, kteří pobývali v pohraničí na rekreaci.
Ti si mohli zažádat o výletní doložky nebo výletní osvědčení s platností
až na tři dny, jež jim umožňovaly překračovat hranici nejen na celních
přechodech, ale i po vedlejších cestách a přirozených přechodech. Tento
zlatý věk netrval dlouho.
6
Nejprve turismus omezila hospodářská krize,
v jejímž důsledku zavedlo Německo výjezdní daň v nezanedbatelné výši
5
Hauptstaatsarchiv Dresden, Ministerium des Innern, sign. 11355, zpráva
německého vyslanectví v Praze ze září 1920 pro saské Ministerstvo vnitra.
6
Jen v roce 1933 navštívilo Československo 309 600 turistů z Německa. Srov.
a podrobněji k celému tématu Jan ŠTEMBERK,
Německo-československý cestovní ruch
v meziválečném období
, in: Acta Oeconomica Pragensia 1/2010, Praha 2010, s. 69–78.
