53
100 RM, a v dubnu 1933 došlo po změně režimu k opětovnému zavedení
vízové povinnosti. Přesto po přechodném poklesu počtu německých
turistů, mj. i kvůli bojkotu nacistického režimu, jejich počet po roce 1935
opětovně stoupal.
Po roce 1933 přibyla častější narušování hranic jak říšskými Němci,
tak sudetskými Němci, kteráměla ovšem širší souvislosti a dopady. Příčiny
lze hledat ve špatné poválečné sociální situaci zapříčiněné hospodářskou
krizí a v postavení českých Němců jako menšiny.
Propad do chudoby, sociální a existenční nejistota a hledání
východiska a viníků byly hozené rukavice pro německé nacionalistické
strany prosazující sudetoněmeckou iredentu.
7
Mezi nimi byly do roku
1933 nejvýznamnější dvě strany
–
Německá národní strana (DNP)
a Národně socialistická německá dělnická strana (DNSAP) v čele
s Hansem Krebsem, v letech 1925 až 1933 poslancem československého
národního shromáždění. Spolu s jejich působením se čím dál častěji
setkáváme s pojmem sudetští Němci. Tento výraz pronikal do širšího
povědomí až po vzniku Československa jakožto souhrnné označení pro
Němce z Čech, Moravy a Slezska.
8
V roce 1933 však byly tyto strany
v důsledku konání tzv. procesu proti Volkssportu
9
zakázány a novou
zastřešující organizací, do níž přešli i členové zrušených stran, se stala
Sudetoněmecká vlastenecká fronta (SHF) v čele s Konradem Henleinem.
Té se podařilo stát se v průběhu pouhých dvou let hlavním a největším
mluvčím sudetských Němců, což se ukázalo v parlamentních volbách
v květnu 1935. Volební zisk 15,2 % znamenal nejvyšší procento hlasů ze
všech politických stran a důvěru od 1 249 530 sudetských Němců danou
Sudetoněmecké straně (SdP), jak se SHF přejmenovala.
7
Na první pohled paradoxně přispěla k jejich popularitě i KSČ, která s DNSAP
participovala na pořádání stávek v pohraničí, včetně nejznámější hornické mostecké
stávky. Obě strany se sice spojily na platformě boje proti vládním socialistickým stranám,
ovšem komunistické vedení nedokázalo rozlišit, že politické body z tohoto spojení jdou
zejména na konto DNSAP.
8
Poprvé jej měl použít v roce 1902 spisovatel a člen DNSAP Franz Jesser.
9
Organizaci Volkssport založil v roce 1929 Hans Krebs oficiálně jako tělocvičné
hnutí, ve skutečnosti se však jednalo o organizaci strukturovanou po vzoru SA, úderných
oddílů nacistické NSDAP.
