51
bez českých brambor a obilí. Zřejmě nejdramatičtější byla situace
v Mostě, kde 27. listopadu došlo k přestřelkám, jež si vyžádaly šest obětí
na životech. Obvykle ale postačovaly k urovnání situace i malé oddíly,
které přebíraly v jednotlivých obcích a městech moc.
Obsazení pohraničí však neznamenalo konec snahám
a nadějím na jeho odtržení, zemská vláda z vídeňského exilu ujišťovala
prostřednictvím tisku české Němce, že výsledky mírových jednání jim
dají za pravdu. Požadovala též, aby se volby do německo-rakouského
národního shromáždění v únoru 1919 konaly i na území nyní již
obsazených německých provincií. K tomu sice nedošlo, ale i tak se volby
staly prologem pohnutých událostí, k nimž došlo následující měsíc. Na
4. března 1919 bylo totiž ve Vídni ohlášeno první slavnostní zasedání
národního shromáždění. Vedení německé sociální demokracie, která byla
schopna zmobilizovat množství lidí, vyhlásilo na tento den všeobecnou
generální stávku. Přivedla do ulic masy lidí, především ve městech
s německou většinou, a pohraničí opět vřelo. K nejvážnějšímu incidentu
došlo v Kadani, kde při pokusu o obsazení radnice zasáhli demonstranty
českoslovenští vojáci. Na následky zranění zemřelo 24 osob.
3
Dalších 31
obětí na straně českých Němců si demonstrace a srážky vyžádaly v jiných
částech pohraničí. Není proto překvapující, že němečtí nacionalisté
události ze 4. března 1919 zvláště ve 30. letech s oblibou používali jako
symbol českého teroru proti Němcům.
Právně byly jednotlivé státní hranice Československa určeny v první
řadě mírovými smlouvami z Versailles s Německem a Saint-Germain
s Rakouskem v roce 1919 a z Trianonu s Maďarskem v roce 1920. Zbylé
územní nároky a spory se řešily následnými dohodami a smlouvami.
Čeští Němci se museli smířit s tím, že idea Německého Rakouska patří
minulosti, což však neznamenalo, že nový stát nutně přijali za svůj.
Způsob a organizace ochrany státních hranic v nové republice
vycházely v zásadě z rakousko-uherského vzoru.
4
Hranice střežili
příslušníci finanční stráže, která jako samostatná uniformovaná
a ozbrojená složka vznikla již v roce 1843. V Československu podléhala
finanční stráž Ministerstvu financí a hraniční úseky byly rozděleny na
3
Více Martin KRSEK,
Kadaňský masakr
, Reflex č. 12, 3/2009, s. 62–64.
4
V přechodném období let 1919–1920 střežily kvůli bezpečnostní situaci
některé úseky hranic ještě oddíly armády.
