32
17. století sasko-česká konfesní hranice začala fungovat. Pak se již až do
vydání tolerančního patentu roku 1781 císařem Josefem II. ve vztahu
k vlivu protestantismu jednalo o marginálie.
6
Ostatní oblasti hraničící
s Bavorskem či Rakouskem byly katolické.
Toleranční patent, vydaný 13. října 1781, za omezených podmínek
povoloval legální existenci tří nekatolických křesťanských vyznání:
luterství, kalvinismu a pravoslaví (a v trochu jiném vymezení se vztahoval
také na židy, jichž se týkal toleranční edikt z 2. ledna 1782), a vzhledem
ke státu zrovnoprávňoval jejich vyznavače. Žádné další vyznání nebylo
považováno za státotvorné a nemělo být trpěno. Větší význam v pohraničí
dosáhl patent až po příchodu prvních podnikatelů z německých zemí,
tedy v období po Vídeňském kongresu.
7
Těmi byli především saští výrobci
keramiky, později také textilní průmyslníci. Za všechny lze jmenovat
významného ústeckého podnikatele a rakouského politika Carla
Wolfruma. Již od 20. let 19. století začaly vznikat evangelické sbory ve
všech větších městech v severozápadních Čechách.
8
Šlechta bez hranic?
Zemská hranice nehrála v prostředí aristokracie (pro její typický
kosmopolitní charakter) v 19. století velkou roli. České šlechtické rody
9
mající své državy v blízkosti hranice se Saskem z této pozice jednoznačně
těžily jak z hospodářského a obchodního, tak i z kulturního hlediska.
Velkou roli hrál obchod, šlechta v 19. století profitovala zejména
státu IV, Praha 2009, s. 641–656.
6
Například Ašsku se podařilo deklarací příslušnosti k říši uchovat si náboženskou
svobodu. Kristina KAISEROVÁ,
Konfesní myšlení českých Němců v 19. a počátkem 20. století
,
Úvaly u Prahy 2003, s. 36.
7
Na toto téma srov.
Jan
NĚMEC,
Keramická manufaktura Schiller & Gerbing
v Podmoklech a pronikání saských podnikatelů do severních Čech do roku 1850
,
b
ak
alářská prác
e
na
ÚHS UJEP, Ústí nad Labem 2006.
8
Zdeněk R. NEŠPOR a kol.,
Náboženství v 19. století.
Nejcírkevnější století,
nebo období zrodu českého ateismu?
, Praha 2010.
9
Ze známých rodů jmenujme například děčínské i klášterecké Thun-
Hohensteiny, Clary-Aldingeny, Clam-Gallase, Kinské, Ledeboury či Westphaleny.
