33
z rozvíjející se říční
10
a později i železniční dopravy.
11
Kupříkladu děčínští
Thunové vyváželi přes hranici zejména dřevo.
12
V rámci šlechtického
podnikání můžeme zaznamenat i transfer lidských zdrojů: jednalo se
nejen o pracovní síly, ale z hospodářsky rozvinutějšího Saska byli zváni
samotní podnikatelé, aby v příhraničí zakládali manufaktury či továrny,
a podíleli se tak na hospodářském rozvoji šlechtických velkostatků.
13
V prostředí aristokracie 19. století na česko-saském pomezí jsou
nejvýznamnější kulturní a společenské transfery. Lipsko i Drážďany lákaly
zejména vysokou koncentrací umělců či učenců. Drážďany se jako jedno
z center německého romantismu v 1. polovině 19. století staly oblíbenou
destinací mladých aristokratů. Známý je příklad děčínských Thunů, kteří
se účastnili proslulých salonů romantického básníka Ludwiga Tiecka.
14
Saské umělce naopak lákaly krásy severočeské přírody, pohostinnost
a zakázky od českých aristokratů.
Po obou stranách hranice stála významná šlechtická sídla, která byla
častým cílem návštěv či se stala pro návštěvy inspirací. Drážďanská sídla
inspirovala v 19. století zejména zahradní a parkovou architekturou.
15
10
Říční dopravě velice prospěla mezistátní dohoda, tzv. Labská plavební akta
z roku 1821, která osvobodila labskou plavbu od tíživých cel a feudálních omezení. Více
Milan HUBERT,
Dějiny plavby I−II
, Děčín 1999.
11
V roce 1851 byla dobudována železniční trať z Prahy do Drážďan, kterou
velmi podporoval děčínský hrabě František Antonín Thun. Srov. Jan NĚMEC,
Děčín,
železniční křižovatka českého severu
, Děčín 2007, s. 13.
12
Helena SMÍŠKOVÁ,
František Antonín Thun-Hohenstein a správa děčínského panství
v letech 1808–1844
, in: Z minulosti Děčínska a Českolipska 3, Ústí nad Labem 1977, s. 163–185.
13
Jako příklad lze uvést Karla Huffzkyho. Tento podnikatel spolupracoval
s Clary-Aldringeny, Clam-Gallasy a zejména s děčínskými Thuny. Více Jan NĚMEC,
Karl Huffzky a jeho podnikání s děčínskými Thun-Hohensteiny
, Děčínské vlastivědné
zprávy 13, 4/2004, s. 3–24.
14
Více Marcela OUBRECHTOVÁ,
Duchovní orientace děčínských Thun-
Hohensteinů v době předbřeznové
, in: Zdeněk R. Nešpor – Kristina Kaiserová (eds.),
Variety české religiozity v „dlouhém“ 19. století (1780–1918), Ústí nad Labem 2010,
s. 254–269.
15
V Drážďanech dlouhodobě žil v exilu skotský šlechtic James Ogilvy Findlater
(1750–1811), který vlastnil zámek Albrechtsberg. Lord Findlater proslul jako architekt
anglických parků – z jeho realizací lze zmínit například park zámku Gaußig nedaleko
Budyšína. Findlater často pobýval v Karlových Varech, v jejichž okolí také realizoval
několik parků. Jeho rozsáhlou knihovnu zakoupil po jeho smrti hrabě František Antonín
Thun.
