38
i když zejména Všeněmecký svaz (
Alldeutscher Verband
) měl podstatně
širší záběr, orientoval se zejména na kolonie. Spolupracoval ale i s ostatními
nacionálně orientovanými spolky i stranami.
33
Německé úřady však
nepřály aktivitám vedoucím k destrukci rakousko-uherské monarchie.
34
Nejednalo se vždy jen o politiku, často stály v popředí i hospodářské
zájmy, do této kategorie patří i lobování výše zmíněného Labského spolku
v Ústí nad Labem za výhodné přepravní tarify.
35
Alldeutscher Verband
v příhraničí oslovil i mnoho podnikatelů, takže bylo pragmatické jednat
se všemi institucemi.
Myšlenka vytvoření „velkoněmeckého“ útvaru provázená adorací
Bismarcka a Hohenzollernů však nalezla masovou podporu až za
I. světové války.
Další podobu získala radikální nacionalistická myšlenka
v dělnických spolcích a následně politické straně,
Deutsche Arbeiterpartei
,
jejíž nástupkyní se přes různé peripetie stala později Henleinova
Sudetendeutsche Partei
ve druhé polovině třicátých let 20. století.
Henleinova iredentistická politika vedla až k následnému připojení
pohraničních oblastí k hitlerovskému Německu na základě mnichovské
dohody.
u Prahy 2003, s. 79–103; Karl Reinhart TRAUNER,
Die Los-von-Rom Bewegung.
Gesellschaftspolitische und kirchliche Stromung in der ausgehenden Habsburgermonarchie
,
Wien 2006.
33
Obecně o Všeněmeckém svazu a vztahu k českým zemím srov. Jiří KOŘALKA,
Georg Ritter von Schönerer und die alldeutsche Bewegung in den böhmischen Ländern,
in: Eva Hahn – Hans Henning Hahn (Hrsg.), Die Deutschen und das östliche Europa.
Studien undQuellen, Band 1, Hundert Jahre sudetendeutsche Geschichte. Eine völkische
Bewegung in drei Staaten, Frankfurt amMain – Berlin – Bern – Bruxelles – New York –
Oxford – Wien 2007, s. 6–90.
34
Lothar WERNER,
Der Alldeutsche Verband 1890–1918. Ein Beitrag zur
Geschichte der öffentlichen Meinung in Deutschland in den Jahren vor und währends des
Weltkrieges
, Berlin 1935, s. 124–127.
35
Gerald KOLDITZ,
Der Alldeutsche Verband in Dresden. Antitschechische
Aktivitäten zwischen 1895 und 1914
, in: Rainer Aurig – Steffen Herzog – Simone
Lässig (Hrsg.), Landesgeschichte in Sachsen. Tradition und Innovation, Studien zur
Regionalgeschichte Bd 10, Bielefeld 1997, s. 246. Srov. též František CVRK,
Město a řeka
,
in: Kristina Kaiserová – Vladimír Kaiser (eds.), Dějiny města Ústí nad Labem, Ústí nad
Labem 1995, s. 131–138.
