36
zejména přeshraniční spolupráci sociálních demokratů. V roce 1885 byla
činnost spolku ukončena a jeho členové byli vypovězeni ze země.
23
Přeshraniční kontakty sociálních demokratů měly i jiné formy.
NapříkladvýznamnýněmeckýsociálnědemokratickýpolitikAugustBebel,
jeden ze zakladatelů Sociálně demokratické dělnické strany Německa
a II. internacionály, jenž patřil před 1. světovou válkou k nejpopulárnějším
sociálně demokratickým politikům v Evropě, organizoval přes severní
Čechy do Německa pašování zakázané socialistické literatury. Zároveň
byl v častém kontaktu jak s německými sociálními demokraty v oblasti
Teplicka a Liberecka, tak také s představiteli českoslovanské sekce
rakouské sociální demokracie.
24
Hranice osvětových transferů
Ale nebyli to jen socialističtí ideologové, kteří působili přes hranice.
Skoro by se dalo říci, že se přes česko-německou hranici obousměrně
dostávaly nejrůznější teorie a ideové směry. Kupříkladu zde měl velký vliv
přírodovědec Ernst Haeckel, který u sociálních demokratů uspěl svým
antiklerikalismem,
25
zatímco jiné oslovil jeho sociální darwinismus.
VÚstí nad Labemzase slavil úspěch se svou přednáškou v říjnu 1898
církevní reformátor a stoupenec pacifistického hnutí Christoph Moritz
von Egidy (1847−1898), který se vracel z pacifistického shromáždění ve
Vídni za předsednictví Berty von Suttner.
Z dalších zajímavých ideových proudů, jež v prostředí česko-saské
hranice dokázaly zaujmout, jmenujme lidové léčitelství, s nímž prosluli
zejména varnsdorfský továrník Moritz Schnitzer
26
či lipský léčitel Louis
23
Dělnickému hnutí byla v Německu po vydání „protisocialistického zákona“
v roce 1878 věnována ze strany policie mimořádná pozornost, takže riziko bylo veliké.
Jeden z nejčilejších kontaktů byla spolupráce s hornickým spolkem v Duchcově, nitky
však směřovaly i do Prahy a dalších míst. Poměrně dlouhou dobu se dařilo sociálně
demokratické aktivity před policejními orgány v Drážďanech skrývat. Nakonec byly
odhaleny, osudným se pro hnutí stala korporace anarchistických časopisů
Der Proletarier
a
Der Zeitgeist
. Jana ENGLOVÁ,
Český spolek v Drážďanech v druhé polovině 19. století
,
in: Čechy a Sasko v proměnách dějin, s. 66–177.
24
Jana ENGLOVÁ
, August Bebel a severní Čechy
, in: Zdeněk Radvanovský (ed.),
Semper idem. Jiřímu Tůmovi k pětasedmdesátinám, Ústí nad Labem 2003, s. 109–116.
25
Heinrich HOLEK,
Unterwegs. Eine Selbstbiographie
, Wien 1927, s. 270–274.
26
O Schnitzerovi více I. BÍLEK (red.),
Varnsdorf
, s. 198–199.
