35
výrazně převyšovala objem překládky na ostatních řekách monarchie,
a dokonce několikanásobně překračovala objem i v největším námořním
přístavu – Terstu. Říční doprava byla v průběhu 19. století postupně
zastíněna rychle se rozvíjející železnicí, přesto však zůstávala – především
díky nízkým cenám – konkurenceschopnou. Hlavní komodity přelomu
19. a 20. století tvořily hnědé uhlí, dřevo přepravované na vorech, cukr
a melasa.
20
Z Německa se kromě surovin (i zámořských), a to zejména
oleje, hnojiv, rýže, kakaa a kávy, vozily převážně sůl a surové železo.
Kromě mezistátní komunikace – úmluv, ale také celních
ochranářských opatření
21
hrála významnou roli činnost spolků.
Nejvlivnějším na území Čech a patrně i celé monarchie byl Labský
spolek (
Elbeverein
) se sídlem v Ústí nad Labem, který sdružoval zástupce
všech labských paroplavebních a železničních společností, průmyslníky,
obchodníky, banky, ale i majitele loděnic či soukromé plavce na obou
stranách hranice.
Obdobné postavení měly také oba největší německé polabské
spolky – Saský lodnický spolek v Drážďanech (
Sächsische Schiffsverein
Dresden
) a Centrální spolek pro povznesení říční a kanálové plavby, Berlín
(
Centralverein für Hebung der deutschen Fluss- und Canal-Schiffahrt,
Berlin
).
22
Zásadní přeshraniční záležitostí byla migrace dělníků z Čech do celé
Evropy, ale zejména do sousedního Německa. O její četnosti vypovídá
částečně počet národních spolků, jichž bylo kolem roku 1883 třicet,
zejména vznikaly ve Francii, Švýcarsku, Anglii a především v Německu –
v Berlíně, Mnichovu, Stuttgartu, Brémách, Řezně, Frankfurtu, Augsburgu,
Hamburgu, Saské Kamenici a v Drážďanech. Posledně jmenovaný,
založený roku 1876, patřil mezi nejvýznamnější. Jeho členskou základnu
tvořili zejména mladí lidé z dělnického prostředí. Vedle oficiální činnosti
– podpory vzdělávání a zábavy – zastřešoval spolek tajné politické aktivity,
20
František CVRK,
Problematika česko-německých vztahů v labské dopravě do
1. světové války
, in: Čechy a Sasko v proměnách dějin – Sachsen und Böhmen imWandel
der Geschichte, AUP, Philosophica et historica I, Ústí nad Labem 1993, s. 236–239.
21
Příkladem jsou tarify omezující dovoz hnědého uhlí z Čech, prosazené
německým hnědouhelným průmyslem – viz Walther RANDBAHN,
Der Wettbewerb
der Deutschen Braunkohlen-Industrie gegen die Einfuhr der Böhmischen Braunkohle
, Jena
1908, s. 25.
22
F. CVRK,
Problematika
, s. 240–241.
