237
Výstava, již doprovází tento kritický katalog je jedním ze základ-
ních výstupů výzkumu realizovaného v rámci stejnojmenného projektu
programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity
(NAKI)
Společenské, kulturní a ideové transfery v historii příhraniční-
ho regionu severozápadních a severních Čech a jejich role pro jeho rozvoj
a udržitelnost.
Při pohledu na současnou mapu Evropy nám před očima vyvsta-
ne velmi plastický obraz dějin jednotlivých států, který je zosobněn na
mapě se táhnoucími tenkými liniemi – hranicemi, jež vymezují nebo
oddělují jednotlivé územní celky. Evropa a její hranice tak, jak ji zná-
me posledních sedm desítek let, se celkově jeví s výjimkou dezintegrač-
ní vlny počátku 90. let 20. století jako poměrně stabilní systém, navíc
nyní, v době existence jednotného schengenského prostoru zahrnujícího
značnou část kontinentu, nemohou být hranice vnímány pouze jako ba-
riéry, avšak získávají nový rozměr a můžeme je vnímat také jako jistý
integrující prvek – spojnici dvou či více příhraničních regionů. V rámci
středoevropského prostoru můžeme za takovou podstatnou spojnici –
linii označit právě severozápadní hranici českého státu se Spolkovou re-
publikou Německo, respektive jeho součástí, Svobodným státem Sasko.
Jedná se nejen o nejstarší hranici vymezující Českou republiku, ale jde
i o nejstarší hranici v rámci celé střední Evropy. Oproti období středo-
věku, kdy konkrétní podobu česko-saské hranice můžeme identifikovat
pouze v hrubých rysech podle jednotlivých lokalit patřících jedné či
druhé straně a kdy se její vymezování omezovalo na široké pásmo hlu-
bokého lesa, tak pro vývoj hranice v raném novověku bylo typické její
zpřesňování. Samotná hranice byla stabilizována již na konci středověku
prostřednictvím chebské smlouvy v roce 1459, avšak nároky protomo-
derního státu a pokračující prospektorská činnost a nově objevená ložis-
ka stříbra a barevných kovů si vyžádala její přesné vymezení na lokální
úrovni nejrůznějším způsobem.
Důležitou roli ve formování sledovaného prostoru však hrály
i různé formy hmotných, kulturních a ideových transferů přes česko-
saskou hranici od raného středověku po moderní dobu. Se vznikem Čes-
koslovenska začala hranice hrát jinou roli a nová podoba hranice přišla
i se záborem pohraničí v roce 1938. Tato hranice, jakkoli byla jen pře-
