231
Roudnice nad Labem
Nejstarším dokladem židovské komunity v Roudnici nad Labem
je zmínka o pogromu z roku 1541. Poměrně početná obec byla v průbě-
hu druhé poloviny 17. století ještě posílena přistěhovalci z českých zemí,
Polska a Uher. Pro tuto minoritu byl kritický rok 1713, v jehož průbě-
hu zemřela až třetina populace roudnických Židů na mor. Po odeznění
epidemie se do města přistěhovaly nové židovské rodiny, které tak daly
vzniknout jedné z nejpočetnějších židovských komunit v Čechách. Exi-
stence místní náboženské obce je doložena od 16. století s trváním až do
druhé světové války. Roudnice se během 19. století stala sídlem krajské-
ho rabína Rakovnického kraje.
Souvislé židovské osídlení ve struktuře města je zaznamenáno ve
druhé polovině 16. století na jeho předměstí v místě tzv. koňského trhu.
Plánovaná výstavba kapucínského kláštera a kostela sv. Václava způso-
bila v letech 1614–15 vystěhování Židů do nové čtvrti na opačném konci
města, které se ve své urbanistické struktuře rozrostlo do podoby uli-
cového ghetta. Několik domů a synagoga v polovině 19. století muselo
ustoupit stavbě železnice. Židovská čtvrť byla významně poškozena ve
2. polovině 20. století, kdy byla většina domů zbořena.
Modlitebny
Doklady o objektu synagogy jsou již z dob první židovské osady.
Přesunutím židovského osídlení došlo i ke zboření původní synagogy,
a to mezi léty 1614–16. V nové židovské čtvrti v oblasti ulice Havlíčko-
va byla tak postavena nová synagoga, která zřejmě stála již v roce 1619.
Stavební vývoj tohoto modlitebního místa zaznamenal v průběhu let ně-
kolik přestaveb. První přestavba a rozšíření jsou spojeny s rokem 1675.
Další rekonstrukci synagoga prodělala v první polovině 19. století.K za-
vršení jejího vývoje došlo v roce 1851, kdy byla synagoga zbořena.
