233
Žatec
Židovské osídlení je na území Žatce doloženo od 2. poloviny
14. století. Židovská osada se hřbitovem se pravděpodobně nacházela
mimo ohrazené město, nedaleko Ohře. Dodnes však není lokalita ar-
cheologicky doložena.
V 1. polovině 16. století bylo židovské osídlení součástí města.
Úzká ulička zvaná Židovské příkopy opisovala městské hradby a spojo-
vala Pražskou bránu a Novou věž.
Žatečtí měšťané se opakovaně snažili dosáhnout u krále vyhnání
Židů. K němu došlo až roku 1530, kdy Ferdinand I. vypověděl z města
ty, kteří podléhali mimožateckým vrchnostem a nebyli příslušní do Žat-
ce. V roce 1541 došlo k pogromu. Židé byli vyhnáni, jejich majetek byl
zpustošen a rozkraden. Město dostalo pokutu ve výši 4 000 rýnských
zlatých a muselo plně nahradit rozkradený majetek. Roku 1543 však král
městu provinění prominul a vypověděl židovskou komunitu z Žatce. Ko-
lem roku 1547 museli město opustit poslední Židé. Postupně docházelo k
prodeji jejich domů a v roce 1561 je doložen i prodej synagogy, o které se
však neví, kde přesně stála.
Od roku 1584 směli židé v Žatci znovu obchodovat a od roku
1624 se zde směli znovu usazovat až do roku 1637, kdy Ferdinand III. ob-
novil vypovídající dekret z roku 1543. Po tomto aktu museli všichni Židé
město opustit. Znovu se do města začali vracet až v průběhu 18. století.
V roce 1855 byl v Žatci ustanoven modlitební spolek, součást nábožen-
ské obce sídlící v Libočanech. V roce 1864 bylo sídlo obce přemístěno do
Žatce. Synagoga svou funkci plnila až do roku 1938, kdy byla zrušena
nacisty. V roce 1945 byla synagoga obnovena a v roce 1954 byla změněna
na synagogální sbor, který byl součástí Židovské obce v Ústí nad Labem.
Zanikl před rokem 1980.
