208
Kostel sv. Martina ve Velkém Chvojně
Barokní kostel sv. Martina byl postaven na místě starší středo-
věké stavby v roce 1713 podle plánů původem švýcarského stavitele Petra
Vesry, žijícího v Litoměřicích, a to na popud hraběte Vratislava ze Schön-
feldu. Chrám Páně byl tehdy postaven za 2122 zlaté. Kostel byl farní od
roku 1832. Jednalo se o jednolodní objekt s hranolovou věží s cibulovou
bání, pravoúhlý presbytář byl užší než samotná loď a byly k němu přista-
věny dva pravoúhlé přístavky sakristie – jeden z jihozápadní a druhý ze
severovýchodní strany. Vnější stěny zdobily mělké rizality a segmentově
zaklenutá okna. Vnitřek byl v lodi plochostropý, presbytář byl zklenut
plackou. Ve věži se nacházel velmi cenný zvon z roku 1408, který byl
v roce 1969 přemístěn do kostela sv. Petra a Pavla v Tanvaldu. Cenný
soubor křížové cesty byl v témže roce přemístěn do kostela v Železném
Brodě.
Posledních dvacet let kostela sv. Martina ve Velkém Chvojně je
smutnou ukázkou nakládání s kulturním dědictvím naší země, ze které-
ho bychom si měli vzít poučení do dalších let. Již v březnu roku 1957 bylo
upozorněno na nutnou opravu (zejména střechy). Farní úřad Skorotice,
který kostel spravoval a neměl prostředky, tehdy požádal místní národní
výbor o dotaci ve výši 7 000 Kčs, která by pomohla opravu zrealizovat.
Dotaci nedostal a zkusil to v roce 1961 znovu, tehdy byla oprava vyčísle-
na již na 17 269 Kčs. Kostel byl málo zabezpečený a nebylo tajemstvím,
že se v něm často pohybovala školou povinná mládež, jejíž činnost pa-
mátce rozhodně nepomohla. Zároveň byl špatný stav důvodem k obavám
o zdraví mládeže. V březnu 1965 zahájil odbor školství a kultury jedná-
ní o demolici. Provedení demolice bránila památková ochrana, krajská
správa památkové péče a ochrany přírody se ještě snažila najít pro kostel
jiné využití v podobě například skladovacích prostor. Památková ochra-
na byla přesto sejmuta v červenci 1966 za podmínky řádné historické
dokumentace. Biskupská konzistoř se o odejmutí ochrany dozvěděla
až o dva roky později spolu s žádostí na proplacení stavebně historic-
kého průzkumu, který by měl demolici předcházet. Na počátku 70. let
svitla kostelu naděje v podobě dotace ze strany Dolů Julia Fučíka v Bílině
