137
Wenzel August HABLIK
* 4. 8. 1881, Most
† 23. 3. 1934, Itzehoe, Německo
byl vizionářský architekt, malíř, grafik a designér. Navrhoval tak odváž-
né domy, že podle jeho návrhu nikdy nebyl žádný postaven. Avšak svý-
mi fantastickými vizemi ovlivnil řadu kolegů, mezi kterými figurovali
i neslavnější architekti 20. století.
Jméno výjimečného Severočecha upadlo po jeho smrti na dlou-
há desetiletí do naprostého zapomnění. Důvodem byl zřejmě právě fakt,
že ho nepřipomínala žádná realizovaná stavba. Až výstava v roce 1989
ve Florencii probudila znovu zájem o jeho mimořádnou tvorbu. Byl vi-
zionář architektury budoucího dokonalejšího světa. Na jeho rýsovacím
prkně rostly krystalické hrady a věže i létající obytné stroje. Fantastické
stavby byly směsí utopie a revolučních konstrukčních idejí. Hlavní inspi-
rační zdroj jeho návrhů představovala krystalická struktura. Už od mládí
sbíral krystaly po Krušných horách. Krystal se stal také leitmotivem sku-
piny německých avantgardních umělců s názvem Die Gläserne Kette –
Skleněný řetěz, která působila od roku 1919 v Berlíně. Wenzel Hablik byl
jejím členem, a tak svými poutavými utopiemi přímo zasáhl další členy
a mimo jiné budoucí světoznámé německé architekty – Bruno Tauta,
Waltera Gropia, Hanse Scharouna. Bruno Taut například vydal knihu
Alpská architektura, v níž se hned první kapitola jmenovala Krystalický
dům.
Původně se vyučil truhlářem jako otec. Jeho umělecká kariéra
začala na pozici malíře porcelánu v mostecké keramičce. K architektuře
poprvé přivoněl, když začal pracovat v Mostě jako kreslíř v architekto-
nické kanceláři. Roku 1898 nastoupil na keramickou školu v Teplicích
(Fachschule für keramische industrie). Výjimečně talentovaný žák získal
na léta 1902 až 1905 stipendium na Umělecko-průmyslové škole ve Víd-
ni, kde si osvojil grafické techniky. Už při studiích se prosadil jako návr-
hář pro respektovanou vídeňskou nábytkářskou dílnu Hugo Schmidta.
Vstřebával i vídeňské intelektuální prostředí. Ovlivnila ho secese, uctíval
