Projekt je z hlediska výzkumu rozdělen do několika ucelených segmentů

I. Hranice

Fenoménem, který se modifikoval, ale nikdy nezmizel – je hranice. Hranice jako místo setkávání: demonstrace suverenity a místo historické paměti. Hranice měla v reálné i virtuální podobě celé spektrum variant. V rámci projektu je zkoumán vývoj hranice a její vnímání v různých obdobích a podobách - jako lesního komplexu v raném novověku, jako postupného přesného vymezování mocenských zájmů v příhraničních oblastech, jako prostoru mocensky rozděleného, ale hospodářsky (zejm. v období rozkvětu rudného hornictví) a kulturně (např. saská renesance) propojeného. Významným prvkem, který souvisel se zemskou hranicí je také její ochrana, neboť hranice zejména v krušnohorském regionu byla i místem, kudy přicházela do země opakovaně cizí vojska. Reflexe těchto tažení se odrážely nejen v paměti regionu, ale často i v celozemském kontextu. Na tyto události navazuje řeč „pomníků a zapomníků.“ Do výzkumu bude zahrnut i fenomén nelegálního překračování hranice - například předměty a kultura pašování, loupežníci. Syntetizující pohled na fenomén hranice v regionu a její funkce dosud nebyl zpracován.

II. Společenský, kulturní a ideový transfer ve starších dějinách

Výzkum zahrnuje společenské, kulturní a ideové transfery v období středověku a raného novověku. Pozornost je zaměřena zejména na poznatky související s mocenskými posuny zemské hranice v souvislosti s dynastickou a zahraniční politikou českých panovníků a závislost těchto mocenských kroků na majetkových a hospodářských poměrech regionu. V tomto kontextu budou zhodnoceny vztahy příhraniční periferie a centra – zejména v souvislosti s procesem kolonizace daného území, budováním systému pohraničních hradů (a jejich manských systémů) a vznikem městské sítě. Sledovány budou všechny významné vazby a průniky přes hranici – např. v oblasti právní (vazby regionu na centra magdeburského práva v Sasku a zmapování dochovaných archivních pramenů, zejm. v městských archivech – městské knihy); v oblasti náboženské (region již od středověku procházel hlubokými konfesními proměnami, do nichž lze započítat již setkání dvou „stejných konfesí“ příchodem německých kolonistů v 12. – 13. století do pohraničních oblastí regionu. Rozštěpení konfesního myšlení pak nastalo v důsledku husitství, od poloviny 16. století se prosazuje německá reformace, jež má i významný kulturní přínos v podobě slohu saské renesance. V procesu protireformace dochází k renesanci katolické církve, jedním z důsledků pak je i nový rozkvět poutních míst, zejména mariánských); v oblasti vědy (jako příklad bude zkoumán prozatím málo poznaný transfer medicínských poznatků, s regionem je v tomto ohledu spjat život lékaře 16. století Jana Koppa z Raumenthalu nebo Georg Agricola); v oblasti kulturní a umělecké (sledovány budou kulturní vazby regionu na zemské centrum, ale zároveň i tendence související se specifiky regionu a blízkostí zemské hranice – saská renesance, barokní umělci a tvůrci působící na obou stranách zemské hranice)

III. Příhraničí jako prostor zemského vlastenectví a nacionalistických idejí v dějinách 19. a 20. století

Nejen příhraniční region severozápadních a severních Čech se od 19. století stává kolbištěm idejí nesených nacionalismem. Zemské vlastenectví je pojem, který je do roku 1848, kdy dochází poprvé k výraznému projevu nacionálního cítění v německých kruzích příhraniční oblasti, vnímán jako konstanta. Výzkum by měl objasnit, zdali mělo v regionálních společenských kruzích toto zemské vlastenectví faktický význam. Následná nacionalizace společnosti otevřela několik otázek, z nichž jedna z primárních je, proč se lidé často tak ochotně účastnili národního hnutí? Kořeny je nutné samozřejmě hledat v obecné modernizační krizi. Sem jistě patří rok 1848 a s ním spojené zrušení patrimoniálního poddanství, průmyslová revoluce apod. Vliv měla zároveň dynamická sekularizace všedního dne a obzvláště vzdělání. Patří k tomu i chudoba provinčního vzdělaného měšťanstva, jehož příslušníci byli na místě často ústředními postavami nacionální mobilizace. V příhraničním prostředí se často rozvíjel na obou stranách již rasisticky laděný antisemitismus. K této modernizační krizi patří jistě také důsledky, které vyplývaly z demokratizace veřejného života, sem se řadí otázky předchozího vývoje moderní státnosti, zcela nové formy politické organizace a je třeba zmínit také ztroskotávající koncept rakouského národa. Příhraniční oblasti všechny tyto prvky odrážejí odlišně od centra, přičemž právě přeshraniční vztahy regionu v tomto ohledu hrají velkou roli. V daném výzkumném segmentu bude věnována pozornost všem nastíněným procesům a specifikům vázaným ke sledované příhraniční oblasti. Využito bude např. výzkumu dobového tisku jako dominantního masmédia 19. a začátku 20. století, které sehrálo v mnoha ohledech klíčovou roli ve vývoji nacionalismu. V centru zájmu stojí také problematika vzdělávání a systému škol, které se jako zprostředkovatelé patriotické výchovy v průběhu 19. století stávají i ve střední Evropě „účinným nástrojem státu“. V multikulturních a nacionálních státech je škola velmi příznačně srovnávána s bojištěm mezi státem a etnickými skupinami.

Vedení projektu

Hlavní řešitel:

Doc. PhDr. Tomáš Velímský, CSc.
 

Harmonogram projektu

Projekt bude postaven v první fázi na klasických postupech základního výzkumu – studium pramenů, shromažďování poznatků, komparace s dosavadní historickou literaturou atd. Vlastní analýza pramenů bude v souvislosti s předmětem bádání založena na přístupech historicko-antropologických, dějin každodennosti či dějin mentalit. V druhé fázi přímo vázané na vznik aplikovaných výsledků projektu, bude přistoupeno k využití mezioborových přístupů, zejména v oblasti zpracování výstupů – webového portálu, virtuální studovny, expozice a školního programu. Využita bude možnost prezentovat výsledky výzkumu multimediální formou s důrazem na digitalizaci dat.

1. Etapa – základní výzkum ve všech segmentech

1. a) Cíl etapy - archivní výzkum, shromáždění základních podkladových materiálů
2. b) Datum zahájení řešení etapy - 1. 2. 2011
3. c) Datum ukončení řešení etapy - 31. 12. 2013
4. d) Převažující typ výzkumu – základní
5. e) Výsledky etapy – shromáždění podkladů pro vznik specializované mapy, podkladů pro vznik kolektivní monografie a libreta výstavy, realizace min 50% pilotních studií

2. Etapa – příprava specializované mapy, publikace, výstavy

1. a) Cíl etapy - zpracování webového portálu ve formě specializované mapy s odborným obsahem
2. b) Datum zahájení řešení etapy - 1. 1. 2013
3. c) Datum ukončení řešení etapy - 1. 7. 2014
4. d) Převažující typ výzkumu – základní 50%, aplikovaný 50%
5. e) Výsledky etapy – vydání kolektivní monografie; realizace 20% pilotních studií; první etapa zpracování specializované mapy ve formě základních vrstev a informací bez edukačních segmentů; dokončení libreta výstavy a podkladu pro katalog a doprovodné programy a akce

3. Etapa – realizace výstavy, školního programu a jeho ověření na pilotních školách

1. a) Cíl etapy – realizace výstavy + navazujících kolokvií, realizace školního programu na pilotních školách, vyhodnocení výsledů projektu + propagace a prezentace výstupů
2. b) Datum zahájení řešení etapy - 1. 7. 2014
3. c) Datum ukončení řešení etapy - 31. 12. 2015
4. d) Převažující typ výzkumu – aplikovaný
5. e) Výsledky etapy – realizace výstavy a doprovodných akcí, ověření školních programů na pilotních školách, dokončení specializované mapy vložením edukačních segmentů

Výstupy projektu

Na mapové aplikaci se pracuje

Katalog k výstavě

Společenské, kulturní a ideové tranfery v historii příhraničního regionu severozápadních a severních čech a jejich role pro jeho rozvoj a udržitelnost

Výstava probíhala v Muzeu města Ústí nad Labem ve dnech 12. 8. - 19. 12. 2014

• Elektronická verze katalogu (do nového okna)
• PDF verze katalogu (cca 42MB, do nového okna)
• Virtuální prohlídka výstavy (do nového okna)

Zajímavé odkazy

• Univerzita Jana Evangelisty Purkyně
• Filozofická fakulta UJEP
• Ministerstvo kultury ČR
• Státní oblastní archiv v Litoměřicích
• Rada pro výzkum, vývoj a inovace